Boris Sheiko Programming I.

05.03.2017 08:55

Od konce února jsem najela na programming od Borise Sheika, takový základní program. Nebavilo mě jet stále objem, styl 5x5 anebo 4x6. Tenhle systém jsem si hrozně oblíbila v přípravě, jak na oblast tak na republiku. Ale po nemoci a krátké pauze, která trvala málem měsíc se mi vracelo hrozně těžko stabilně na nějaké váhy, hlavně mě rozčilovalo, že nejsem schopna se vrátit k nějakým "poměrně slušným" vahám jako před závody. Prostě mě dost zdrblo, že před závody jsem benčovala třeba 50 kg po pěti i šesti  opakováních se stopkou. Na MČR jsem si nabenčovala krásných 65 kg, v což jsem ani nedoufala. Po pauze to bylo sotva 47,5 kg bez stopky a málem jsem vypustila duši.

Každopádně Sheiko programming je variabilní, většinou se začíná na nižší váze s více opakováními a pak se jede pyramida jen nahoru, kdy váha se navyšuje, opakování se snižuje, v pracovní sérii se často jede pět sérii po třech opakováních. No a pak se někdy jede zase ubíráním vah dolů, opakování přibývá. Taková benčovací poslední série s nějakými 30 kg po deseti opakováních dá kolikrát víc zabrat než nějaká čtyřka s padesáti kily. Jo a jsem třeba na benči zase na 52,5 kg se stopkou po hezkých třech i čtyřech opakováních. Lebeda.

Takže první týden vypadal takto. Je důležité říct, že Sheiko programmingy se hodně plánují podle maximálek, které jste už dosáhli. Takže pokud je znáte. Dobře. Pokud ne, nemůžete kalkulovat s procenty, protože zrátka je každá váha vždy procentuální vyjádření maximální váhy. Dřep třeba začíná první série 50 % maxima po pěti opakováních.

Celkově mám z plánu radost. Baví mě, je variabilní a trénink mi vyhovuje. Jediné, co mi vadí je, že jdu na dřep, pak jdu benčovat a zase se vracím ke dřepu. Je to roztahané, člověk není s dřepy po 3 sadách cviků ještě hotov a zabírá hodně stojanů. Protože kdo by chtěl pořád nandavat a sundavat kotouče a osy atd. Už jen kvůli tomu se do budoucna chystám založit si vlastní tělocvičnu. Stačí mi jedna jediná místnost, s gumovou podlanou, jedním stojanem na dřepy a jedním na benče, nebo jen rackem a lavicí, kterou si tam dam. Jen pro mě a případně dalšího jednoho, dva lidi. Jeden zvedat na zemi mrtvoly, jeden benčovat a jeden dřepovat nebo tak podobně. Dokonce by se tam vlastně i tak vešli další dva lidi s činkama a nebo s kettlama. protože ty bych tam určitě taky chtěla, resp. pět jich už mám. Na léto máme určitě v plánu pořídit nějaký obyčejnější stojan na dvůr a trénovat na čerstvém vzduchu. Víte, moje tréninky někdy tvrají dvě až tři hodinky. Je hrozná škoda tento čas trávit zavřená v gymu. Ač to mám většinou v tělocvičnách ráda, cítím se tam jak ryba ve vodě, tak trávit tam celé léto přípravou, když je venku sluníčko a krásně teplo - já mám teplo totiž ráda - to se tolik nechce. 

Zpět ale k programu. Jediné, co jsem nedělala je goodmornings. Jednak mám z toho cviku respekt a druhak bych pak v té tělocvičně opravdu trávila 3 hodiny. Navíc se mi povedlo tam jet vždy nějak před zavíračkou a pan vrátný už byl nervozní a chtěl jít domů. Jeden benčovací a jeden dřepovací stojan pro pět lidí? Vážně?  I to ten trénink prostě prodlužuje, čekat než se pořád někde uvolní místo. Mám ráda malé gymy, ale tady je takových nepoužitelných strojů navíc a zbytek jsou rádobydrahé kraviny, které nejdou využít, jako třeba super drahý nový rotoped, kdy nikdo nepoužívá, protože je do elektriky a nemají na to pomalu ani zástrčku a hlavně - jak můžu kupovat nové zařízení, když na něj není místo? Takže nový rotoped je navřen v kumbále s mýma osama, kotoučema a magnesiem, protože to všechno jsou věci, které by tamní výrostci mohli zcizit. On takový dvou a půl kilový kotouč je prostě akorát do kapsy a jak to není přivázáno... no je jasné, jak by to dopadlo. 

Každopádně hodím zase report, jak jsem pokračovala další týden, on ten další týden bude trošku jiný. Zatím mě to baví. 

Zpět