TRÉNINK - PONDĚLÍ 14/11/2016

14.11.2016 15:56

Takže v pátek byl trénink takový "zkoušecí". Přední dřep jsem předtím sice dělala, ale chtěla jsem, aby mi to zkouknul trenér, přece jen on to dělá víc než půlku života a to jsme stejně staří, ale já se víc jak půlku života cpala sračkama a válela se na gauči, že? - styď se Veroniko, do kouta a výdrž ve dřepu, ať ta líná prdka maká (výlevy, výlevy, ale takhle se na mě musí).

Můj pondělní trénink tedy už jel podle nových pravidel, podle toho, co mi v pátek Tomáš sepsal.

Víc sérií, víc opakování se stejnou váhou. Tím pádem zvolit takovou, jakou dám. Hm... chvíle dumání u kotoučů.

Na pondělní "ostrý" trénink jsem zvolila 2. trénink v pořadí, protože tam se vyskytují shyby podhmatem, na shyby nadhmatem se bez gumy prostě necítím, dám tak jeden. Nemyslím jako že na to potřebuju ochranu, ale čekám, až mi z Amazonu přijdou odporové gumy (dobře, taky jsou latexové), které se jedním koncem zamotají na hrazdu a druhým si do nich stoupnete, minimálně jednou nohou a ta guma, pokud je hodně silná vytáhne váhu Vašeho těla, když už prostě ty záda nemůžou. Prostě je to jako shyb s dopomocí. S dopomocí gumy (viz ilustrace níže).

Nejtěžší okamžik ze všech je tu nohu "zaháknout" do té gumy.

Většinou si tu gumu musím stáhnout oběma rukama (ona je přece jen výš, než bych dala nohu a hlavně se prostě sama nerozevře, takže si člověk musí pomoct rukama). A zde je kámen úrazu a to doslova, pak si totiž musíte dát sakra pozor, aby jak gumu pustíte Vás to za tu nohu nevytáhlo výš a Vy jste nehodili záda. To, že jsem se tam už právě jednou takhle pak houpala jak opička na gumě a hopsala vyrovnávajíc rovnováhu s nohou v gumě ve výšce metr dvacet mi jako poučení stačí. Gymu to zase stačilo na pobavení se v ponurém šedivém dni. No jsem ráda prospěšná :-D Respekt před všema gumama a opatrně s nima (chichichi).

No a teď zpátky trénink. Nakonec to vypadalo takto:

Je sudý týden, takže všechno mám s těžší váhou než lichý týden, protože mám pouze 4 opakování, ale za to mám od všeho 6 sérií. Nádhera. I ty zpropadený shyby musím dát 4opX6s.. Shyby jsou u mně momentálně v kategorii "můj nejméně oblíbený cvik", #desnejvopruz, #boliztohozada, #trpimjakozvire. No prostě mohla bych zde napsat spoustu přízvisek, které u mě shyby mají, ale to by bylo na samostatný článek a ne moc slušný. Zase už odbočuju, aspoň vidíte, jak mě ty shyby drtí, ani nechci domyslet, co budu dělat, až přijde na řadu trénink se shybama nadhmatem a já ty gumy ještě nebudu mít. Podle stavu objednávky se nacházejí někde mezi Západním Německem a mým bydlištěm. No snad to pošťák vůbec najde a Česká pošta neztratí (známe).

Moji miláčci, kteří jsou na cestě. Už se na ně moc těším.
Červená s odporem 7 - 16 kg, černá 11 - 30 kg, fialová 16 - 40 kg a zelená 23 - 57 kg
(je to přibližné, převáděla jsem to z liber a zaokrouhlovalana celá čísla).

TRÉNINK:

Benč bez stopky (standardní šířka úchopu)
45 kg   4 x 6

Pozved trhový
95 kg   4 x 6

Dřep přední bez stopky
45 kg   4 x 6

Shyby podhmatem
taham nahoru celou Verunku, která je těžká jak prase, aka 77 kg jateční váhy - samý svaly samozřejmě
(chichi - kdybys nekecala) 
a taky 4 x 6

Poznámky a poznatky z tréninku:

Benč v pohodě. Poslední sérii jsem chtěla být za borca, tak sem těch opakování dala i pět. Budu mít kozy jako vozy (myšleno vyvinutější prsní svaly, ne, že by to udělalo závratně něco s velikostí poprsí).

Pozved. Váha dobrá, ale Veronika má na hlavě špejli, čili je děsný jelito a do posilovny, kde není magnesium si ho co? No nevzala. Takže činka klouže z ruky a čtvrté opakování, ač jsem všechny dělala nekopaně a poctivě je rozjížděla znova, jsem musela často otřít ručky rychle do ručníčku, znova chytit a odjet. Takže příště magnesko s sebou a špejli nechat doma.

Dřepy. Váha dobrá, technika - musím myslet na lokty hore. Je to trochu jinak s rovnováhou a těžištěm, než při dřepech zadních. Musím si zvyknout. Každopádně nějak víc u toho zapojuju prdku, bolí mě to zase trochu jinak a víc, než po těžkém zadním dřepu. Pokud co bolí, to roste, doufám, že nebudu mít zadek jak Kardašienka (netuším, jak se to píše a nestojí mi za to to googlit), to bych se nevešla za chvíli do kalhot. Dobře. Zadek chci mít pořád kulatej a pevnej. Zkrátka aby samečci zůstali navnaděni a samičky záviděly, ale mít to, co má ta výše zmiňovaná osoba... Doufejme, že na to jsou potřeba její geny a já si vydřepuju jen pěknej kulatej zadek a ne koňskou řiť.

Shyby. Je snad potřeba se k nim ještě vyjadřovat? Jen dodám, že první sérii jsem zvládla celou, celé 4 opakování. Druhou už jen dvě a půl, třetí dvě a pak už tak jen jedno a půl. Když jsem nemohla, dělala jsem to, že jsem na shyb jakoby naskočila a tím si pomohla a o to víc se pouštěla dolů pomaleji. Zkrátka jsem se zaměřila na to negativní opakování. No a ono to časem půjde i nahoru. Úplně mega mi u toho docházel dech, jak jsem tam visela v křeči (a záda bolela), v posledních třech sérkách se mi normálně motala hlava, jak sem se tam snažila prostě za každou cenu udržet a spouštět se pomalu aspoň dolů, když už nahoru jsem si musela povyskočit.

A pak se najdou určitě rýpalové a řeknou: "A stojí ti to teda vůbec za to? Takhle se trápit?"

Stojí.

Mějte se a smějte se. Další zážitky budou z tréninku ve středu.

Zpět